Jak nepoužívám deodoranty

Dnešní příspěvek bude o masáži. A o prázdninách. A o ženách na internetu. A na plakátech.

Jednička a Frustrace

Zkouškové se nám blíží, dnes první zářez na pažbě. Ať žijou předtermíny. Nicméně. To by snad ani nemohla být moje škola, aby se i tak jednoduchá věc jako předtermín nezvrhla v historku o které stojí zato sem napsat.

Článek č.1

Začátek plavby v nových vodách. Vzrušující. Zejména pro někoho, kdo se osm let pohyboval na blog.cz. Poprvé za celou tu dobu se stěhuji ze své původní adresy. Hlavním důvodem je to, že jsem starší a tedy přirozeně mnohem moudřejší. A také  se svět kolem mne hnul - jsem na vysoké, na fakultě mám svou vlastní dvouoborovou kombinaci a neuvěřitelně inspirativní zeď na facebooku přátele, kteří mě vědomě i nevědomě zahrnují informacemi nejrůznějšího druhu - všechny nesmírně zajímavé, dohromady tvořící dost komplikovanou, ale ne vždy překvapivou mozaiku, která se tváří jako svět. Ovšem - a tohle je fakt podstatné - svět ve skutečnosti není to, co sdílejí naši přátelé - kdekoli. Nebo lépe - je to jenom část světa, se kterou rezonujeme, protože se přátelíme s těmi, kteří s námi hrají stejné akordy na stejnou strunu. Když víme, že nejde o celý svět, ale o jeho jednu, nám blízkou, verzi, můžeme toho využít protože svět je naše krevetka a začít zaznamenávat a systematizovat to, co nás zaujme nejvíce. Aby ty prosurfované hodiny nepřišly vniveč úplně. Systematizovat. Děsivé slovo, nicméně asi to nejlepší, které v daném okamžiku může postihnout to, co chci dělat - tedy ukazovat vám, co mě zaujalo na netu, na té ošklivé modré sociální síti, ve škole, na ulici a ve snu, nikdy nepodceňujme sny a noční běsy.