Začátek plavby v nových vodách. Vzrušující. Zejména pro někoho, kdo se osm let pohyboval na blog.cz. Poprvé za celou tu dobu se stěhuji ze své původní adresy. Hlavním důvodem je to, že jsem starší a tedy přirozeně mnohem moudřejší. A také se svět kolem mne hnul - jsem na vysoké, na fakultě mám svou vlastní dvouoborovou kombinaci a neuvěřitelně inspirativní zeď na facebooku přátele, kteří mě vědomě i nevědomě zahrnují informacemi nejrůznějšího druhu - všechny nesmírně zajímavé, dohromady tvořící dost komplikovanou, ale ne vždy překvapivou mozaiku, která se tváří jako svět. Ovšem - a tohle je fakt podstatné - svět ve skutečnosti není to, co sdílejí naši přátelé - kdekoli. Nebo lépe - je to jenom část světa, se kterou rezonujeme, protože se přátelíme s těmi, kteří s námi hrají stejné akordy na stejnou strunu. Když víme, že nejde o celý svět, ale o jeho jednu, nám blízkou, verzi, můžeme toho využít protože svět je naše krevetka a začít zaznamenávat a systematizovat to, co nás zaujme nejvíce. Aby ty prosurfované hodiny nepřišly vniveč úplně. Systematizovat. Děsivé slovo, nicméně asi to nejlepší, které v daném okamžiku může postihnout to, co chci dělat - tedy ukazovat vám, co mě zaujalo na netu, na té ošklivé modré sociální síti, ve škole, na ulici a ve snu, nikdy nepodceňujme sny a noční běsy.
Zatím jsem neřekla co si ze světa budu vybírat. Teď přišla ta velká chvíle. Žena. Nejpřirozenější téma pro ženu. Asi. Téma, které mě pronásleduje už nějaký ten měsíc a o kterém mi už nestačí jen mluvit. Je třeba ho kodifikovat, tesat ho do klávesnice, monitoru, datadisku co já vím jak ten pekelný stroj vlastně funguje a kam přesně ve skutečnosti tesám. Nebudu psát nic konkrétnějšího, snad jen, že se necítím být ani feministkou, ani přehnanou tradicionalistkou - a právě tahle má rozpolcenost studující a zároveň milující ženy spokojené v klasicém vztahu je přesně to, co mi pořád do cesty vrací následující otázky. Co se chce od ženy? Kdo to chce? Co chtějí ženy a proč? Kdo jim říká, co mají chtít a proč? Co chtějí muži od žen? Kdo jim říká co mají chtít a je to to, co chtějí oni sami v hloubi duše? Ideál krásy? Jací muži a jaké ženy? Co chci já jako žena? Co můžu nabídnout jako žena? Co můžu získat jako žena?
Další otázky vyplynou časem. Stejně jako samotný obsah blogu. Nejspíš nečekejte recepty a nebo get ready with me. A nebo možná ano - myslím, že get ready with me - jak přežít v Oddělení starých tisků NK ještě nikdo nenatočil - i přesto, že by to bylo nesmírně zajímavé. Proč to ale nikdo nenatočil? Protože se to od ženy nečeká? Chce internetový čtenář vidět ženu jako badatelku v oblasti kosmetiky, nových outfitů jak já tohle slovní spojení nesnáším a nakupování? Chce. Chce vědět,, co si myslí o dozimetrii, silnoproudu nebo prosopografické metodě? Nechce. Proč? Nevím, ale zajímá mě to. Třeba odpovědi vyplynou. Dozimetrie dokáže být fascinující, podobně jako kosmetika. V obou případech se používají krabičky. Výhodou dozimetrie je, že její krabičky vám řeknou, jestli už jste ozáření mutanti a nebo jestli si musíte ještě počkat.
Zpět k náplni blogu. Dělat se toho dá spousta. Máte chuť?
Žádné komentáře:
Okomentovat